Nový Herštejn

admin - Posted on 01 Květen 2011

Rozsáhlé zříceniny hradu Nového Herštejna vzdálené asi 3 km od Rýzmberka se významně zapsaly do dějin alejácké archeologie nejen jako každoroční cíl poznávacích exkurzí, ale také jako její nejvýznamnější pracoviště vedle samotného Rýzmberka. Fotografickou dokumentaci těchto aktivit nalezne čtenář v naší fotogalerii.
Podle Prof. Tomáše Durdíka patří Nový Herštejn typologicky mezi hrady s blokovou dispozicí, kdy donjon (obytná věž) srůstá spolu s palácovými křídly do bloku obklopujícího většinou nepříliš rozměrné nádvoří. Vedle Nového Herštejna patří do této kategorie například hrady Lipnice a Okoř. Mezi českými hrady dotyčného typu kraluje Nový Herštejn svým nejrozměrnějším donjonem (16,5 x 15,6 m) o síle zdiva 2,3 m. Tento nejméně třípatrový donjon byl ukončený podsebitím s nárožními věžičkami a s vysokou střechou, jak ukazuje jeho první zobrazení z r. 1514.

Nástin dějin archeologického výzkumu

Průkopníka moderního dokumentovaného bádání na Novém Herštejně představuje nepochybně domažlický badatel Zdeněk Procházka, jenž zde začal s archeologickým výzkumem už v roce 1973. K nejzajímavějším nálezům z tohoto výzkumu patřily pozdněgotické kamnové komorové kachle se zdobenou výhřevnou plochou a stříbrná mince města Znojma datovaná přibližně do poloviny 15. století.
Výsledky výzkumu publikoval Z. Procházka ve Výroční zprávě Okresního archivu Domažlice v r. 1981 pod názvem K historii hradu Nový Herštejn i s vyobrazením čtyř kachlů, půdorysného plánu a hmotové rekonstrukce hradu. Ve větším rozsahu popsal a nakreslil dotčený badatel nálezy z Nového Herštejna v odborném periodiku Castellologica bohemica 6/I v r. 1998 pod názvem Nové poznatky z výzkumu hradu Nového Herštejna. Zde je také zmíněn objev nejstaršího kolorovaného plánu hradu z r. 1823 uložený v jindřichohradeckém archivu, na nějž Z. Procházku upozornila ředitelka archivu Mgr. Stanislava Nováková. Na tomto unikátním plánu, zde poprvé publikovaném, je například zachycena budova na skalním hřebenu v centru hradní zříceniny, po níž nezůstaly žádné stopy.
Naše účast na archeologickém výzkumu Nového Herštejna spadá do etapy let 2001 – 2005 a je dokumentovaná v našich bulletinech. Pracovní tým pod vedením Z. Procházky začal s pokládáním sond jak na horním, tak na spodním hradě. Nejnáročnější byla sonda v donjonu, která místy dosahovala až tři a půl metru. To si vyžádalo přemístění tun materiálu a sutin. K nejzajímavějším objevům patří nalezené kachle z 15. století se zdobenou přední stěnou s motivy krále Vladislava, draka, rvačky hráčů v kostky a s dalšími náměty. Vzácný je ale také fragment dřevěného žebříku, který nalezli archeologové v hradní cisterně. Výzkum zásadně přispěl k poznání jednotlivých stavebních fází hradu, jehož založení se na základě tohoto výzkumu nově posunuje (proti starším názorům kastellologů) nejpozději na konec 13. století, což koresponduje s nejnovějším historickým bádáním, jak dokládá přiložená studie dějin Nového Herštejna.

Tři bílé paní - primát hradu Nového Herštejna

Mezi českými hrady drží Nový Herštejn rekord v počtu bílých paní – straší tu totiž rovnou tři. Pověst inspirovaná skutečnými historickými událostmi praví, že hrad byl za panování loupeživého rytíře Jana Herštejnského z Herštejna roku 1475 obléhán Bavory. Když hradní pán poznal, že jde do tuhého, nechal v jedné části hradu - dnes nazývané Panenská bašta - zazdít všechny svoje poklady a své tři dcery. Jenže hrad byl dobyt a Jan odvlečen do Bavor, kde byl uvězněn. Jeho dcery tak bez pomoci zemřely ve věži hladem a žízní a od té doby střeží otcův poklad. Zjevují se však jen jedenkrát do roka, na tajemnou Květnou neděli, stejně jako mnoho jiných strašidel, a vysvobodit je může jenom mladík, který tu noc objeví poklad nešťastného rytíře Jana z Herštejna.

Dějiny hradu Nového Herštějna a jeho držitelů (pdf, 34 MB)