První patron alejácké archeologie Zdeněk Procházka obdržel Waldschmidtovu cenu

 Zdeněk Procházka, regionální badatel a nakladatel, obdržel v neděli 17. října 2010 v Eschlkamu společně s Dr. Wernerem Perlingerem prestižní Waldschmidtovu cenu za rozsáhlou a záslužnou badatelskou práci v česko-bavorských příhraničních regionech.

O Zdeňkovi Procházkovi je psáno v našem Zpravodaji několikrát, poprvé v Rýzmberském bulletinu 2001, a alejákům ho jistě nemusíme nijak zvlášť představovat. Připomínáme tedy jen význačnější aktivity týkající se Rýzmberka.
Naše spolupráce se Zdeňkem započala v roce 1997 při vykopávkách na hradě Osvračíně a pokračovala při archeologickém výzkumu na hradech Lacemboku, Rýzmberku, Novém a Starém Herštejně. Hrad Rýzmberk pro nás vlastně Zdeněk „objevil“, když nám zprostředkoval kontakt s rýzmberským kastelánem panem Milanem Brychem a svěřil nás do jeho péče. Naše spolupráce se Zdeňkem však i nadále pokračovala. Když například v roce 2002 prováděl Zdeněk na Rýzmberku dendrochronologický výzkum, pomáhali jsme mu s odběrem lešeňových kuláčů z palácové zdi u rozhledny. V roce 2004 s námi slavnostně křtil zrekonstruovanou bránu do druhého nádvoří, jejíž existenci vlastně předpověděl.
V roce 2007 nás Zdeněk při exkurzi na hrad Starý Herštejn seznámil s nejnovějšími výsledky archeologického výzkumu. O rok později nás uvítal na své zrekonstruované středověké tvrzi ve Lštění, kde nás provedl tímto zajímavým objektem a poskytl nám k němu zasvěcený výklad.

O hradu Rýzmberku napsal Zdeněk svou první monografii již r. 1988 a v r. 2004 vyšla její rozšířená reedice, v níž je zachyceno i působení Aleje při záchranném archeologickém výzkumu hradní zříceniny.
Zdeňkovo Nakladatelství Českého lesa v Domažlicích bylo založeno v roce 1991 a do letošního roku vydalo asi stovku publikací zabývajících se tematicky turistikou, historií a památkami západních Čech, Bavorska a Horní Falce. Je to patrně v Čechách jediné české nakladatelství vydávající soustavně česko-německé historické publikace. V této souvislosti je třeba připomenout, že Zdeněk nejen bádá, píše, kope, rekonstruuje atd., ale také pilně fotografuje. Tato stránka jeho působení není podle mého soudu zatím plně doceněna a dotýkám se ji proto, že jeho rozsáhlá fotodokumentace západočeského regionu nemá v současné době srovnání v uměleckém vystižení genia loci krajiny a jejich památek.
Při slavnostním předání Waldschmidtovy ceny Zdeňkovi v Eschlkamu se účastnili George, Johny a Vera, kteří jménem alejáků novopečenému laureátovi srdečně pogratulovali. Podotkněme k tomu, že Zdeněk je prvním českým nositelem této ceny, která se uděluje již od roku 1985 osobnostem a institucím, které se významnou měrou zasloužily o popularizaci historie a současnosti v zmíněných regionech. Udělení Waldschmidtovy ceny lze považovat za významný mezník v rozvoji česko-bavorských kulturních vztahů, což však naše média reflektovala velmi nedostatečně.
Druhý vyznamenaný dr. Werner Perlinger, historik a archivář ve Furth im Wald, se také významně zasloužil o obohacení historie hradu Rýzmberka. Českým badatelům například poskytoval nezištně fotokopie archivních dokumentů z mnichovského a jiných bavorských archivů, které jsou v originále velmi obtížně dosažitelné.
Oba vyznamenaní spolupracují již léta a napsali a vydali společně v roce 1996 Burgen im bayerisch-böhmischen Grenzland - ihre Wiederentdeckung / Hrady v česko-bavorském pohraničí - jejich znovuobjeveni, kde samozřejmě nemohla chybět kapitola o Rýzmberku.
Z jejich dílny se zrodila r. 2000 dvoujazyčná publikace Čerchov a jeho okolí po obou stranách hranice – Der Čerchov und seine Umgebung beiderseits der Grenze, s nímž Zdeňkovi Procházkovi, který ji doplnil fotografiemi, pomáhal nejen Werner Perlinger, ale také Hansjörg Schneider. S českou badatelkou Miladou Krausovou napsal dr. Perlinger studii Husitské výpravy do okolí města Furth im Wald, která vyšla Západočeském historickém sborníku. Dr. Perlinger také několikrát poctil svou návštěvou Rýzmberk a my mu touto cestou ještě jednou k udělení ceny srdečně gratulujeme.

jj & jj