Starý Rýzmberk neboli Příkopy

admin - Posted on 06 Červen 2010

Na ostrožně vystupující z úbočí vrchu Kravaře (691 m) jihovýchodně od obce Oprechtice je situováno raně středověké hradiště nazývané Příkopy či Žižkovy valy. Jedna se o zbytky mohutně opevněné fortifikace, jejíž vnější obvodové opevnění tvoří dva souběžné příkopy s nasypanými valy, vnitřní areál o rozměrech 38 x 22 m je opevněn dalším příkopem a valem v severní části zdvojeným. Na ploše vnitřního hradu jsou pozorovatelné relikty zahloubené, nejspíše dřevěné zástavby. Délka celého areálu činí jen asi 120 m, čili svou rozlohou odpovídá spíše hradu než hradisku.
Nálezy keramických zlomků z rozsahem nevelkého archeologického výzkumu, vedeného r. 1959 Rudolfem Turkem, byly autorem datovány do 11. století. Zdeněk Procházka získal povrchovým sběrem v r. 1965 artefakty, které však datuje do 13. století.
Z výpovědí archeologického materiálu se tedy jeví historie Starého Rýzmberku dosti nejasná. Podle posledních odborných hodnocení se jedná o typ fortifikace, pro níž Tomáš Durdík razí termín hrad přechodného typu. Tyto hrady tvoří přechod od raně středověkých hradisek k vrcholně středověkým hradům (např. Kouřim neboli Ruchomperk, Hlavačov, Tachov, Týnec nad Sázavou a Angerbach). Charakterizuje je především valové opevnění opatřené vnější kamennou plentou, při čemž obytné stavby bývají vetknuty do obvodového opevnění.
Již patriarcha naší kastelologie August Sedláček předpokládal, že předtím než mocní Drslavici (viz rod zakladatelů Rýzmberka) vystavěli náš Rýzmberk sídlili na Příkopech neboli Starém Rýzmberku. Tento posun rodového sídla blíže k Všerubskému průsmyku umožňoval lepší kontrolu tohoto hraničního přechodu, který je z Rýzmberka dobře vidět, zatímco ze Starého Rýzmberka to nebylo možné.
Jak dlouho byl hrad Starý Rýzmberk funkční nelze přesně chronologicky určit. S jistou mírou tolerance lze říci, že asi nepřežil husitské války. Krátce před husitskými válkami se ještě píše jistý Jeniš s predikátem „ze Starého Rýzmberka“, což by napovídalo, že dotyčný hrad byl ještě obyvatelným sídlem. Jeniš ze Starého Rýzmberka držel v letech 1411 – 1414 farní ves Stanětice, dotyčná vesnice však již roku 1423 patřila k hradu Rýzmberku a polovice k Novému Herštejnu. Jeniš ze Starého Rýzmberka je pravděpodobně totožný s Jencem z Nového Rýzmberka, synem Viléma z Čachrova, jenž se psal r. 1404 na Netřebu a v letech 1408 – 1414 také jako jeho otec „z Čachrova“. Střídání Jenišova predikátu je patrně reflexí na dělení majetku čtyř synů Viléma z Čachrova. V každém případě je Jeniš ze Starého Rýzmberka jedinou známou osobou, která se po záhadném hradu na lokalitě Příkopy jmenovala.