Co bylo před Rýzmberkem aneb rýzmberské pravěké hradisko

    Dávno před založením hradu Rýzmberka se na jeho místě rozkládalo hradisko ze střední a pozdní doby bronzové. První nálezy pocházejí z r. 1943, kdy zde byly objeveny dvě bronzové sekyrky. V r. 1959 odkryla M. Doubová na severní straně hradního areálu pravěkou kulturní vrstvu. Vedle keramiky a bronzového srpu mohylové kultury střední doby bronzové (ca 1.500 let p. n. l.) ještě bronzový nůž a keramiku pozdní doby bronzové (ca 1.000 – 750 p. n. l.). Rýzmberské hradisko je řazeno do západočeské kulturního okruhu nynické skupiny sídlišť, pohřebišť a hradisek pozdní doby bronzové, kam vedle Nynic severně od Plzně náleží například hradisko Černý vrch u Svržna objevené r. 1985 našim patronem Zdeňkem Procházkou, Okrouhlé Hradiště u Konstantinových Lázní a další, celkem zatím asi 40 prozkoumaných lokalit.
    Keramika nynické skupiny, kterou zde publikujeme z Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (autoři K. Sklenář, Z. Sklenářová a M. Slabina, Praha 2002) je výrazně specifická etážovitými, amforovitými a mísovitými nádobami s ornamentální vnitřní výzdobou, a esteticky velmi působivá. Charakteristickým ornamentem je především girlanda. Zvláštnost této keramiky zřejmě brání badatelům přijmout bezvýhradně návaznost nynické skupiny na předcházející proslulou milavečskou kulturu.
    Více jasno do problému přinesou možná nálezy pravěkých artefaktů objevených Petrem Kauskem při archeologických vykopávkách na Rýzmberku v r. 2008.