Netřebské tisy


admin - Posted on 14 Květen 2011

Kresba Květoslav Hísek Výlet na hrad Netřeb neboli Nový Rýzmberk, vzdálený asi 8 km od Rýzmberka, nabízí potěšení nejen historikům, ale i přírodovědcům. Na severozápadním úbočí hradního vrchu se totiž rozkládá přírodní rezervace Netřeb o rozloze asi 13 ha, která byla vyhlášena již r. 1924. Hlavním objektem ochrany jsou zde tisy červené, které jako pozůstatek třetihorní flory jsou zákonem chráněné a zařazené do Červeného seznamu ohrožených druhů.
Vědecké jméno tisu Taxus baccata je spojeno s jeho použitím v minulosti. Taxus má spojitost s " toxon", což je řecký výraz pro luk, a s řeckým " toxicon", které znamená jed používaný k otrávení šípů. V antickém Řecku a Římě byl tis zasvěcen bohyni Hekaté, podsvětnímu božstvu a vládkyni čarodějnic a temných sil. S temnými podsvětními silami a smrtí byl tis ve všech evropských zemích spojován i v pozdějších dobách, a proto ho dodnes nalézáme na starých hřbitovech.
Tis červený byl odedávna ceněn především pro nádherné husté dřevo, nejtěžší z českých domácích dřevin, s širokým červenohnědým jádrem a úzkou světlejší bělí, které náleží mezi nejcennější dřeva na severní polokouli.
Netřebská lokalita tisů patří věkem a rozměry exemplářů v Čechách mezi nejvýznamnější, navíc ji byla věnována i značná pozornost v odborné literatuře. Již roku 1819 ji zmiňují bratři Preslové v Květeně české. Botanik Ladislav Čelakovský udává v r. 1883 o jednom tisu v blízkosti hradu Netřebu impozantní údaje: obvod kmene 2,5 m a přibližný věk 1500 let. Další badatel J. Nauman naměřil asi r. 1916 obvod kmene tohoto seniora netřebských tisů na 2,88 m, avšak redukoval jeho stáří na 1264 roků.
V r. 1966 bylo zjištěno na Netřebu šest nejsilnějších exemplářů s obvodem nad 230 cm. Poslední podrobný průzkum netřebských tisů byl proveden r. 2008, při čemž byla doporučena opatření do budoucnosti s ohledem na to, že populace starých jedinců nemá dostatečný dorost.
Historie netřebských tisů je spojena s hradem Netřebem asi více, než by se na první dojem zdálo. Majitelé hradu nepochybně tisový porost kolem svého sídla záměrně neklučili a udržovali si zde jakousi tisovou plantáž. Tvrdé, pružné a trvanlivé tisové dřevo bylo totiž v minulosti používáno k výrobě luků, kuší, střenek nožů a hřebenů. Irové vyráběli z tisového dřeva také sudy na víno.
Taky etymologické odvození názvu Netřeb, Netřeby vykládá přední český filolog Antonín Profous jako „původně místo netříbené, tj. nemýcené, dřevin a porostu nezbavené“. Můžeme se proto domnívat, že místo původního názvu hradu Nový Rýzmberk převládlo pojmenování Netřeb právě kvůli nezvyklé hradní tisové plantáži.
Protože v současnosti již není tis ani zdaleka tak běžný, jak býval v minulosti, navíc je chráněný, je jeho dřevo nyní používáno spíše výjimečně.
V novověku bylo tisové dřevo napuštěné černou barvou používáno při výrobě nábytku pod názvem německý eben. Kořenovými dýhami se vykládaly truhlářské výrobky, dřevo se používalo se na výrobu příborů, některých dechových hudebních nástrojů, píp atd. Hlavní význam tisu dnes spočívá v jeho použití v zahradách a parcích - je jediným jehličnanem, který se pro svou stínomilnost hodí jako podrost pod vyšší stromy a je i velmi dobrou kulisou proti prachu, také dobře snáší i městské znečištěné ovzduší. Hodí se na živé ploty, stěny a různé stříhané tvary.
A konečně na závěr důležité upozornění. Vyjma červeného míšku obalujícího semena a dřeva je celá rostlina prudce jedovatá. Obsahuje jedovaté alkaloidy označované souhrnně jako taxin. Tento alkaloid se velmi rychle vstřebává trávicím traktem a závažné příznaky otravy se projeví většinou již do 30 minut. Většina postižených potom umírá do 2 hodin po požití tisu. Za smrtelnou dávku je považován nálev z 50 - 100 g jehličí.

 

foto Naděžda Ildžová foto Pavel Lavička

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Statné exempláře netřebských tisů

 

Kde se netřebské tisy nachází?

Na Mapy.cz

GPS: 49°27'50.198"N, 13°4'40.48"E

 

Google mapy: 


Zvětšit mapu

Nejnovější obrázek

20160710_130622_hdr

Náhodný obrázek

2005-Snimek 023

Poslední komentáře