Eschlkam neboli Vosí


admin - Posted on 24 Říjen 2010

 

Eschlkam, v pozadí ČerchovEschlkam je jedinou bavorskou obcí, která je vidět z hradu Rýzmberka. Její název je odvozen od jasanu (= die Esche) a říčky Kouby (německy Cham, původně Kamb), která obtéká obec na jejím severním úpatí. Chodové říkali této osadě situované v blízkosti Všerubského průsmyku po česku Vosí, snad že je v Eschlkamu poštípaly vosy. Výraznou dominantou obce je farní kostel sv. Jakuba, který byl původně románský a při požáru v r. 1209 vyhořel. V 15. století byl přestavěn v gotickém stylu. Patřil k tzv. Kirchburgen neboli opevněným kostelům, které střežily hranici proti českým válečným nájezdům. Obdobné opevněné kostely byly vystavěny například ve Furthu im Wald, v Neukirchen bei Heiligen Blut a v Kötzingu. V třicetileté válce byl eschlkamský kostelec těžce poškozen stejně jako jeho opevnění. Kostel byl po dotyčné válce opraven, ale zůstal již neopevněný. V 19. století získal svou nynější novorománskou podobu.
Ve středověku měly dějiny Eschlkamu výraznou českou notu. Na počátku 14. století zde měly statky Ramspergerové z Ramspergu s erbem berana, nichž Konrád byl v Eschlkamu fojtem. Rod Ramspergerů se v té době také usadil v Čechách a je zde znám jako Dobrohostové z Ronšperka s hlavním sídly na Horšovském Týně a Poběžovicích. V r. 1422 byl Eschlkam dobyt a zdevastován husity, avšak již o dva roky později zde chránila eschlkamský kostelec dvanáctičlenná bavorská posádka. V letech 1451 – 1465 zastavili bavorští vévodové Eschlkam, Furth a Neukirchen českému rytíři Přibíkovi Klenovskému z Klenové, bývalému táborskému hejtmanovi, jenž proslul v r. 1426 dobytím katolického Stříbra. Přibík měl chránit bavorské pohraničí proti českým kořistnickým vpádům, což se mu ke spokojenosti bavorských vévodů dařilo. Méně spokojeni byli s českou vrchností bavorští poddaní, které Přibík odíral, kde mohl. Po Přibíkovi byl v sedmdesátých letech 15. století purkrabím na Eschlkamu další český rytíř v bavorských službách Racek Rájovský.
Nejvýznamnějším rodákem z Eschlkamu je nepochybně Maxmilián Schmidt řečený Waldschmidt (* 25. února 1832 v Eschlkamu † 8. prosince 1919 v Mnichově), spisovatel, básník a dramatik, jenž má v Eschlkamu své muzeum. Z krajiny básníkova dětství, tedy z česko-bavorského pomezí, pochází právě většina jeho děl. Některá byla přeložena i do češtiny, jako Pámbíčkův plášť (Der Herrgottsmantel), vyšlý česky v překladu Jana Ostena už roku 1897, nebo Hančička, chodské děvče (Hančička, das Chodenmädchen),
Roku 1906 byl spolu s Paulem Heysem dokonce jedním ze dvou německých kandidátů na Nobelovu cenu za literaturu (Heyse ji 1910 také skutečně získal) a v roce 1912 se stal čestným členem Německého spolku spisovatelů (Deutsche Schriftstellerverband), jemuž léta předsedal. Pilným čtenářem Waldschmidtových děl byl i bavorský král Ludvík II., který populárního spisovatele jmenoval svým dvorním radou. Na nočním stolku krále Ludvíka před jeho utonutím ve Starnberském jezeře prý ležela rozečtená Waldschmidtova romantická novela Leonhardsritt.
 

Eschlkam Eschlkam

 

 

 

 

 

 

 

 

Eschlkam - interíér

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kde se Eschlkam přesně nachází?

Na Mapy.cz

GPS: 49°17'59.793"N, 12°54'59.713"E

 

Google mapy: 


Zvětšit mapu

Nejnovější obrázek

20160710_130622_hdr

Náhodný obrázek

2005-Snimek 030

Poslední komentáře