Rýzmberk 2012 již čtrnáctý!


admin - Posted on 02 Září 2012

 

Proti původnímu plánu začala naše čtrnáctá rýzmberská sezóna s jednodenním zpožděním, neboť v sobotu 30. června probíhal na hradě tradiční country festival Rýzmberský guláš. Strávili jsme tedy letos na Rýzmberku osm dní (1. – 8. července 2012) nabitých endorfiny a svalovou kyselinou mléčnou.

Mezi prvními se objevili na hradě letošní maturanti Honza, Terka a Barbora. Jim patří naše gratulace k úspěšnému složení nejtěžší životní zkoušky a zejména k jedničkám z dějepisu. A už nám vyrůstá další archeologický dorost, neboť Barbora byla přijata na filosofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a sice na obory kulturní antropologie a archeologie.
Jako již tradičně nás uvítal Rýzmberk se značně nevlídnou tváří, kterou představovaly noční bouřky jako hrom (někdo jich napočítal jedné noci dokonce pět), po nichž se hradní vrch zahalil do neprostupné mlhy. Proti loňsku letos aspoň nepršelo vodorovně ale více méně kolmo k zemi. „Zapeření“ altánu proběhlo pod taktovkou již zkušeného rýzmberského matadora Johnyho téměř bleskově a altán se změnil v obvyklé útulné hnízdečko s četnými pelíšky. Spalo se však také pod stany na druhém nádvoří případně i věži.
Prvořadou archeologickou inovací letošní sezóny byl nepochybně pokračující odkryv starého paláce provázený restaurací středověkých zdí poškozených vandaly. Archeologický výzkum prováděl opět Mgr. Petr Kausek v době, kdy jsme nemohli přispět s naší troškou do mlýna, takže jsme zkrátka přišli k hotovému. Torzo starého paláce se zachovanými omítkami v interiérech není sice tak efektním objevem jako Brychova brána, nicméně významem s ní srovnatelný. Perspektiva starého paláce vypadá zatím tak, že část se zachovalou původní klenbou bude zastřešena a vznikne tak zajímavý objekt přístupný veřejnosti.
Práce bylo dost – dostavět terasu pod srubem, kterou jsme loni nedokončili a kolečkový transport kamenů z odstraněného závalu u Brychovy brány na parkoviště. Zde citelně chyběl Burdin, specialista na těžké kameny, jenž si místo Rýzmberka udělal výlet do Japonska s trapnou výmluvou, že tam bude provádět jakýsi výzkum. Z přemístěných kamenů se budovalo další rozšíření plochy na parkovišti. Druhým úkolem bylo jako obvykle odstraňování náletových dřevin, kterými náš hrad furtumfurt zarůstá, a konzervace gotického zdiva. Last but not least pokračoval průběžný záchranný archeologický výzkum při přemisťování sutě a kamenů. Odborného dohledu nad nálezy a jejich čištění se ujala Anička Sandanusová, která právě úspěšně uzavřela druhý ročník archeologického studia, k čemuž jí patří náš palec nahoru. Terasu pod srubem jsme úspěšně dokončili, čímž bylo druhé nádvoří obohaceno o další esteticky velmi působivý prvek (hlavní architekti a stavitelé: Johny, Véra, Jana a Honza G.) Celkem jsme odpracovali 393 hodin, čímž jsme v celkovém součtu překonali loňský i předloňský výkon. Na Rýzmberku se letos vystřídalo 30 pracantů, což činí přes 13 hodin na jednoho makáče. O pořadí v top ten se opět rozhořel tvrdý boj, takže došlo k nějakým menším změnám, jak lze postihnout v příslušné kolonce. Ale vážení, celkově jsme již překročili hranici 7.500 hodin!
Nelze také opominout, že ve čtvrtek proběhl druhý ročník Rýzmberského hermelínu, jenž začíná vážně konkurovat Rýzmberskému guláši. Byla to úžasná ňamka a je třeba ocenit Máju a Giovannu za její přípravu. Vrcholný gurmánský zážitek byl umocněn soudkem lahodného koutského piva, který dopravil, dovalil a věnoval náš neúnavný kastelán Milan (zde je třeba také připomenout, že Mája, ač měla bebíčko na nožičce a nemohla pracovat s její oblíbenou lopatou, absolvovala heroicky celý Rýzmberk s ortézou).
Výlety byly podniknuty tři. První na vodní hrad Švihov a do Klatov. Bylo to právě v době, kdy se po přívalových deštích rozvodnila Úhlava a iluze vodního hradu byla tak naprosto dokonalá. V Klatovech byly hlavní atrakcí katakomby s mumiemi a výstup na Černou věž vysokou přes 80 m s krásným výhledem na město a širé okolí. Druhý výlet směřoval do Domažlic, kde hlavním zkoumaným objektem byla historická krčma „U Meluzíny“, ale nepochybně došlo i na další památkové objekty. Třetí výlet podnikli Milan, Lidka a George do Poběžovic, kde v sobotu 7. 7. vrcholil Česko-německý týden pro zámek Poběžovice benefičním dnem pro zámek s divadelním minifestivalem, hudbou s historickou tématikou v podání skupiny Ginevra, vystoupením Butlerova dragounského regimentu a taneční skupiny Mericia atd. Chebští dragouni nás nechali vystřelit z muškety, což byl silný zážitek hlavně pro naše uši. Nás ovšem především zajímal probíhající archeologický výzkum na poběžovickém zámku, jenž vznikl přestavbou bývalého vodního hradu Nového Ronšperka. Jedním ze zkoumaných objektů je 30 metrů hluboká hradní studna, ale výzkum je teprve v počátcích. I když jsme dříve navštívili poběžovický zámek již několikrát, máme inspiraci na výlet v příštím roce. Jinak na samotném Rýzmberku Milan a George průběžně prováděli Vlastivědnou věž (tj. vylézt na věž a seznámit se historicko-zeměpisně s okolím Rýzmberka) a exkurze do starého paláce a do sklepení.
Přijeli i naši zpívající právníci Dan a Martin, takže s triem maturantů se vlastně ustavilo zatím největší rýzmberské kytarové těleso. Vedle kytarových recitalů přišly ke cti různé společenské hry jako Pilíře země a karetní hra Bang! Avšak pozor - z nových her pronikl na Rýzmberk i tvrdý hazard, totiž desetníkový mariáš. Překvapivě vyhrála Tereza, která se na nás dosti napakovala. K úplné dokonalosti rýzmberského kulturního života je jenom škoda, že Editě se tentokrát nepodařilo vypnout internet na věži, takže jsme žel byli připraveni o notnou dávku adrenalinu.
Z návštěvníků kategorie VIP dorazili jen badatel a nakladatel Zdeněk Procházka, náš stálý příznivec, a prof. Petr Klika s rodinou.
A pokud jste to snad nepostřehli: máme v našich řadách prvního pí ejž dý, totiž Vejcete, jenž se dizertační prací „Zrození „post-uhlíkové“ společnosti? - Kulturní změna očima lokální komunity“ tlačí do špičky světové vědecké elity v oblasti kulturologie. Vejce přes tento sukces na Rýzmberk nijak nezanevřel, odšrouboval si 15 hodin a s celkovou sumou 331 figuruje na skvělém čtvrtém místě v top ten. Workoholik Vejce byl letos na Rýzmberku již potřinácté a patří stále k železnému jádru našeho týmu. Bulvárnímu tisku neuniklo, že Vejce se bude ženit letos 22. září na zámku ve Vlašimi hádejte s kým?
Pokud se týká těch, co slíbili a nedorazili, pak je to jenom jejich škoda. Omluvit jsme však museli nastávající matku a otce Ivu a Borise (mají celkem zatím odpracováno dohromady 105 hodin) a Veroniku zvanou obecně Noha (zatím 31 hod.). Ta porodila na začátku našeho pracovního týdne dvojčata Barboru a Julii, k čemuž tímto jí i jejímu manželovi (na Rýzmberku zatím 0,0 hodin) od srdce blahopřejeme. Iva s Borisem nás napínali do 16. srpna, kdy přišla na svět Johanka, první čistokrevně rýzmberské dítě, t. j. po obou rodičích z rýzmberského týmu (wau!). Tudíž k tomuto supersukcesu naše gratulace a přání jen tak dál!

Myslím, že program čtrnáctého Rýzmberka byl opět pestrý a zajímavý a pokud jsem něco důležitého zapomněl – pište, pište, pište. (jj)

Nejnovější obrázek

20160710_130622_hdr

Náhodný obrázek

img_0755

Poslední komentáře